19
Otto Kollert (Příbram) - kutil
Systém jímání dešťovky
V úvodu musím uvést, že při stavbě našeho RD v roce 1979 jsem nechal na pozemku vyhloubit jámu na hašení vápna. Po skončení stavby jsem uvažoval o tom, že zde vytvořím bazén na koupání. Proto jsem dno a stěny tohoto prostoru vybetonoval. Později, jak začaly stoupat ceny vodného a stočného a začaly se objevovat poměrně levné nadzemní skládací bazény, jsem od tohoto záměru upustil a vybudoval jsem jímku o objemu 15.000 l vybetonováním boků a dna. Uzavřel jsem ji železobetonovým stropem, na který jsem navezl zeminu a zatravnil. Do takto vytvořené jímky je potom svedena všechna dešťová voda z obou částí sedlové střechy, balkonu, pergoly a přístřešku na přívěsný vozík (viz obr. 1). Celková půdorysná plocha střech činí cca 200 m2.
Z části střech je voda svedena do jímky pomocí plechového žlabu napojeného na dešťový svod (viz obr. 2), na který navazuje betonový žlábek přikrytý plechovým roštem v úrovni terénu. Z části střechy, kde nebylo možno vodu svést žlaby, je pod dešťovým svodem položena plastová nádrž o objemu 500 l (viz obr. 3). Do ní jsem umístil ponorné čerpadlo s integrovaným plovákovým spínačem, které čerpá vodu do hadice vyvedené také do centrální jímky. V případě, že je tato nádrž naplněná, vypnu toto čerpadlo a voda odtéká z této nádrže přepadovou žlutou rourou z PVC (viz obr. 3) do geigrového lapače dešťové kanalizace. Pokud je vody příliš, zapnu čerpadlo v centrální jímce a pomocí ventilů obrátím tok vody do druhého geigru.
Aby nedocházelo k tomu, že by byla dešťovka znečištěna mechanickými nebo jinými nečistotami (listí a pod.), je sání obou čerpadel obaleno drátěnou síťovinou. Tuto síťovinu jsem rovněž umístil na konci betonového žlábku v místě přepadu do centrální jímky a také v místě přepadu z plechového do betonového žlabu. Tam jsem navíc zabetonoval plastový kbelík, který slouží jako odkalovací sběrač nečistot, které čas od času vybírám (viz obr. 4).
Rozvod dešťovky
Rozvod vody, jehož celková délka je cca 120 m, jsem provedl s minimem zemních prací (abych nenarušil povrch okrasného trávníku) následujícími způsoby:
1. Okrasné keře a květiny jsem oddělil od trávníku plastovou obrubou s integrovanou plastovou trubkou v horní části obruby o průměru ¾ “. Ta slouží jako rozvod vody k tryskám od firmy Grate, které zajišťují postřik trávníku.
2. Větší část hadic je umístěna pod stropem centrální jímky.
3. Některé hadice jsou umístěny ve spodní části podezdívky RD a jsou přikryty lištou napuštěnou impregnačním nátěrem.
4. Menší část hadic je umístěna v rohu u plotové podezdívky.
5. Určitá metráž hadic je schována pod povrchem zeminy mezi květinami a keři ve skalce nebo pod okrasným kačírkem.
Celý rozvod vody jsem rozdělil do 5 částí pomocí vodního rozvaděče (umístěného pod poklopem v otvoru ve stropu centrální jímky - viz obr. 5) a odbočky z výtlačné hadice čerpadla (Q = 80l/min., P = 0,8 kW, H = 32 m v jímce). Důvodem pro toto rozdělení je to, aby nedošlo k poklesu tlaku vody, které by nastalo v případě, že by všechny trysky pro postřik navazovaly za sebou v jedné větvi.
Před zimou odpojím hadice od vodního rozvaděče, a protože jsou v systému nejníže, voda vyteče samospádem do jímky. Pro jistotu celý systém pak profouknu pomocí malého kompresůrku stlačeným vzduchem.
Využití dešťovky
Dešťovku využívám:
1. Ke kropení okrasného trávníku.
2. K zalévání keřů, květin, stromků, zeleniny a skalky.
3. K mytí aut.
4. K doplňování vody do bazénu.
5. K provozu vodotrysku a okrasného potůčku na terase.
Ad 1. Ke kropení trávníků využívám jednak výše uvedené plastové hadice integrované v obrubě, na kterou jsou napojeny pomocí hadiček o malém průměru malé trysky s dosahem 3 m (obojí od firmy Grate Jihlava). V centrální části zahrady vysouvací trysku. Výkyvnou trysku a prostorovou trysku napojuji při kropení krátkými hadicemi o průměru 1/2“ (viz. obr. 6,7,8). V zásuvce pro přívodní kabel k čerpadlu jsem instaloval jednoduchý časový spínač, takže ovládám postřik budˇ manuálně podle potřeby, nebo tímto spínačem (viz obr.9).
Ad 2. K zalévání rostlin používám buben s natočenou hadicí, kterou připojuji na vodní rozvaděč, nebo na spojky se „stop ventilem “ (kterých mám v systému hadic rozmístěné 4 kusy). V jednom případě využívám k zalévání stromu vody svedené ze střechy přístřešku na palivové dřevo.
Ad 3) K mytí aut používám rovněž hadice na bubnu. Protože při tom nepotřebuji vodu po celou dobu, využil jsem dálkově ovládanou zásuvku (viz. obr. 9), protože je vzdálena cca 20 m od místa mytí aut.
Ad 4) Dešťovku využívám po zimním období k doplnění vody v bazénu a také v průběhu sezony po odparu. Voda je čistá, nechlorovaná, “zadarmo“ a nejsou v ní mechanické nečistoty (viz umístění síťovin a síta na příslušných místech).
Ad 5) Na terase jsem instaloval vodotrysk ve tvaru koule (viz. obr. 10), na který navazuje 5 m dlouhý kamenitý potůček ve skalce, což nám zpříjemňuje pobyt na terase v horkých dnech. Voda pro jejich provoz je doplňována za deště ze střechy přístřešku na přívěs. vozík.
Závěr
Celkový objem jímky je 15 m3 a odhaduji, že v průběhu letního období využiji postupně 3 náplně, což činí cca 45 m3. Cena pitné vody (vodné a stočné) v našich podmínkách je 80,- Kč/m3. Celkem tedy ušetřím cca pitné vodě cca 3.600,- Kč/rok. Navíc mám k dispozici vodu nechlorovanou.
Celkové náklady na tento systém (čerpadla, hadice, obruby, ventily apod.) činily cca 12 tis. Kč - když zanedbám svoji práci a to, že jsem měl jímku k dispozici po skončení stavby RD. Návratnost vložené investice je tedy cca 3,5 roku při zanedbání spotřeby el. energie na pohon ponorných čerpadel.
Dešťovka by se dala využít také jako užitková voda při provozu RD (hlavně splachování WC, což činí jak známo cca 30 % celkové spotřeby vody), ale na to bych musel myslet již v průběhu stavby.
Místo podzemní jímky se dá dobře využít plastových nádob v klecích z ocelového drátů, které se dají vhodně zakrýt keři apod.
Za zmínku stojí to, že v případě opravdu suchého roku mohu celý systém bez problému napojit na rozvod pitné vody v RD.
Fotopřílohy
Obr. 1. Celkový pohled na RD. Vlevo dole je přístřešek na vozík, vpravo zastřešená pergola.
Obr. 2. Přepad dešťovky z dešťového svodu do plechového žlabu. Dole jsou vidět regulační ventily.
Obr. 3. Plastová nádoba pod dešťovým svodem s ponorným čerpadlem a přepadem do geigru (žlutá trubka).
Obr. 4. Přepad dešťovky z plech žlabu přes odkalovací jímku se sítem do betonového žlábku krytého žebrovaným plechem.
Obr. 5. Vodní rozvaděč pod poklopem ve stropu centrální jímky.
Obr. 6. Pohyblivá vějířovitá tryska.
Obr. 7. Trysky napojené na plastovou hadici v obrubě trávníku.
Obr. 8. Prostorová tryska.
Obr. 9. Dálkově ovládaná zásuvka s časovým spínačem pro spouštění čerpadla v centrální jímce.
Obr. 10. Vodotrysk ve tvaru koule + přepad vody do potůčku (vlevo).