Kompost

Kompostování je vynikající způsob k zachování koloběhu živin. Často ale lze narazit na přímo protichůdné informace, co kompostovat a co nikoli.

Šlupky citrusů a banánů: Spíše nevadí, byť ty běžně prodávané mívají chemické konzervační látky (proto se nedoporučuje použití neBIO citronové kůry do pečiva apod.). Na komposty nesměřujeme celé bedny těchto šlupek a v kompostu se nakonec rozloží. Protiplísňové ošetření šlupek jejich rozklad jen o něco prodlužuje.

Nemocné rostliny: Uvnitř kompostu bývá teplota 30-60 (-70)°C a některé patogeny dokáže zničit. Například šarku přenáší bodavý hmyz a tento přenos může působit větší problémy, než kvalitně kompostované listí. Kompostování ale neplatí vždy na všechny patogeny (viz nádorovitost kořenů košťálovin, bakteriální spála růžovitých, monilie) a pokud chceme bránit jejich šíření, může být lepší spálení napadených rostlin.

Oddénkaté plevele a plevele se semeny: Jejich kompostování má smysl v případě, když kompost použijeme mimo záhony, odkud jsme je odstranili a kde je mít nechceme. Z částí oddenků a ze semen totiž plevele snadno vyrostou znovu a tyto rozmnožovací orgány mají vyšší odolnost. Na druhou stranu v kvalitním kompostu a po jeho dvouletém zrání se rozkládají i rozmnožovací orgány rostlin.

Listí ořešáků, akátů a pajasanů, větve jehličnanů: Pod těmito dřevinami najdeme jen velmi chudý podrost. Vylučují totiž látky bránící růstu jiných rostlin a tento jev se označuje jako alelopatie. Listí těchto dřevin nebývá napadené chorobami a škůdci, které by vadili dalším pěstovaným rostlinám. Pod stromy se rozloží, není nutné ho proto hrabat (kvůli zachování bujnosti podrostového trávníku to ale může být lepší). Rozklad je možný i v kompostu, může se ale prodloužit a být zbytečně kyselý.

Živočišné odpady: Bezproblémové jsou skořápky vajec, podestýlka a trus býložravých zvířat. Z hygienických důvodů ovšem není příliš vhodné kompostování zbytků masa a kůží, případně výkalů masožravých zvířat.

Papír: Vyrábí se ze dřeva, konopí či bavlny, většinu tvoří dobře rozložitelná celuloza a přidává se také vápenec. Papír se tedy dá kompostovat (například papírové sáčky, lepenka, ruličky toaletního papíru, obaly od vajec). Nevhodný je ale papír potištěný, který může obsahovat nežádoucí organické látky i těžké kovy. Noviny a časopisy proto do kompostu rozhodně nepatří.

Popel z uhlí: Zatímco použití popela dřevěného je zcela bez problémů, u popela uhelného je to složitější. Tento popel obsahuje například draslík, fosfor a vápník a obsahuje tak přínosné minerální látky. Může podpořit také zkypření těžkých půd. Obsahuje ale také těžké kovy, proto ho k běžnému použití na zahradách nelze doporučit.

Plasty: Protože se plasty rozkládají dlouho a obsahují mnohdy nežádoucí změkčovadla či barviva, pro kompostování se nehodí. Neplatí to ale pro přímo rozložitelné plasty. Ty se mohou vyrábět buď z ropy s příměsí látek umožňujících jejich urychlený rozklad a zároveň může být zachována také jejich recyklovatelnost (mohou končit ve žlutých kontejnerech). Nebo jde o bioplasty vyráběné původně ze škrobů, které v kompostech nijak nevadí a naopak v kontejnerech určených pro třídění plastů jsou spíše nežádoucí příměsí. Některé druhy plastů jsou tedy kompostovatelné.